Sebevědomé sídlo magistrátu Velké Prahy...
Budova magistrátu byla postavena na počátku 20. století. Její monumentalita i architektonický výraz jsou nelepším dokladem významu, který město na počátku 20. století přikládalo své reprezentaci. Přestože stojí uprostřed historického města, byla postavena jako solitér, který se příliš neohlíží na své okolí. Kvůli její výstavbě byly zbořeny desítky historických stavení, včetně domů s románskými freskami či unikátní renesanční výzdobou.
Sochařská výzdoba budovy magistrátu odkazuje na skutečnost, že se nachází v místě s bohatou historií. Budovu zdobí například železný muž, upomínající platnéře, tedy výrobce brnění, nebo socha zachmuřeného rabbiho Löwa, která je smutnou vzpomínkou na v té době demolované židovské ghetto. Obě sochy vytvořil významný secesní sochař Ladislav Šaloun, který je rovněž autorem pomníku Jana Huse na Staroměstském náměstí. Reliéfy nad vstupem do radnice odkazují na význam a roli města Prahy a jsou dílem neméně významného tvůrce Stanislava Suchardy, autora soudobého secesního pomníku Františka Palackého na stejnojmenném náměstí.
Architektura budovy zajímavým způsobem spojuje prvky neobaroka, secese a nastupující moderny. Stavba je dochována včetně všech architektonických a dobových řemeslných prvků vysoké kvality, které nás snadno přenesou do působivé doby počátku 20. století.