Karlín byl jako první pražské předměstí založen před dvěma sty lety v roce 1817. Původní německý název Karolinenthal znamená „Karolínino údolí“ a odkazuje tak poetickým způsobem na choť císaře Františka I., které bylo nové město symbolicky dedikováno. Přestože Karlín vznikl v místech, která byla do té doby víceméně nezastavěná, můžeme i zde nalézt starší památky. V těsném sousedství Karlína se nachází barokní budova Invalidovny, vzniklá v první polovině 18. století. Hlavní inspirací pro ni byla přirozeně slavná Invalidovna v Paříži, avšak architektonické pojetí, jehož autorem byl vynikající architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, bylo zcela ojedinělé a nečekaně monumentální. Dochovaná stavba je jen jednou devítinou původně zamýšleného komplexu, který by tak velikostí býval překonal i svůj pařížský předobraz.
Ulice nového předměstí byly založeny jako pravidelná šachovnice, která skvěle odpovídá dobovému osvíceneckému racionálnímu duchu. Mezi Karlínem a řekou byl založen první pražský přístav, spojující město s Labem a jeho prostřednictvím také se Severním mořem. Ve středu čtvrti bylo založeno rozlehlé náměstí, jemuž dominuje historizující bazilika svatého Cyrila a Metoděje. Během 19. a 20. století byla v Karlíně postavena řada továren, z nichž některé dnes slouží kancelářským či alternativním kulturním účelům. Na počátku 20. století byl Karlín rozšířen o novou čtvrť, která se vyznačuje pozoruhodnou výtvarnou jednotou honosných secesních domů. V 60. letech bylo vedle barokní budovy Invalidovny postaveno stejnojmenné sídliště, které patří mezi nejušlechtilejší příklady pražského poválečného urbanismu.
Nejvýznamnější památky:
Nejstarší dochovanou stavbou je monumentální budova Invalidovny, jež je pouze torzem původního velkorysého záměru. Z vlastních karlínských staveb je třeba vyzdvihnout dochované klasicistní domy (jako například dům U Města Hamburku na Karlínském náměstí), které svou záměrnou jednoduchostí odkazují na osvícenské ideje sklonku 18. století. Velmi významná je novorománská stavba kostela svatého Cyrila a Metoděje, dochovaná včetně působivé výzdoby interiéru. Za návštěvu rozhodně stojí i secesní čtvrť – středem je Lyčkovo náměstí se školní budovou, jejíž architektura je zjevně inspirována zámeckými stavbami 16. století.
