Kavárnu Slavia najdete naproti Národnímu divadlu. Nejslavnější pražská kavárna se stala jedním ze symbolů Prahy, její bouřlivé historie, bohatého intelektuálního života a místního životního stylu, ale také symbolem toho, jak o sobě jako národ smýšlíme a jak sami sebe vidíme.
Ve Slavii máte k ceně jedné kávy zdarma jako bonus jeden z nejlepších výhledů na Prahu. Zpoza velkých oken se návštěvníkům naskýtá panoramatický výhled na Pražský hrad tkvící nad městem, na hřejivé barvy malostranských střech, na Karlův most a Vltavu, na Národní divadlo… Člověk se až skoro zapomene porozhlédnout po funkcionalistickém interiéru, elegantně vyzdobeném diskrétními nástěnnými dekoracemi ve stylu art deco. Obsluha tu podle starých zvyků nosí frak. Stejně tak tu pěkně postaru nalezenete hned u vchodu do kavárny šatnu. Tady si zkrátka potrpí na tradice.
Za svůj vznik vděčí tato kavárna právě nedalekému Národnímu divadlu. Byla otevřena v roce 1884, jen několik let po jeho otevření. Do kavárny chodili diváci o přestávkách a herci zase po zkouškách nebo představeních. Stejně jako divadlo se kavárna Slavia postupně stala symbolem národního obrození 19. století. Však taky není náhodou, že byla pojmenována Slavia, podle mytické bohyně všech Slovanů.
Intelektuálové a umělci nepřestali kavárnu navštěvovat ani v těch nejčernějších dobách normalizace. Stálými hosty zde bývali básníci Jiří Kolář a Jaroslav Seifert, symbolistický malíř Jan Zrzavý, divadelní herci, autoři divadelních her, včetně Václava Havla.