náměstí Republiky

Náměstí Republiky vzniklo ve 14. století při hradbách na rozhraní Starého a Nového Města. Od samého počátku se spíše než o náměstí jednalo o rušnou křižovatku, z níž se do všech směrů rozbíhaly významné středověké ulice.

Hlavní historickou dominantou náměstí je gotická Prašná brána, která je rovněž symbolickým a monumentálním vstupem do Starého Města. Původně brána stála vedle Králova dvora – gotické městské královské rezidence, která byla svého času významnou protiváhou Pražského hradu. Z historických budov je třeba zmínit ještě barokní chrám Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl naproti bráně postaven v polovině 17. století a který byl po roce 1800 v rámci přestavby na celnici doplněn o pozoruhodné neoklasicistní průčelí. Dnes se zde nachází muzikálové divadlo Hybernia.

Největší proměnou prošlo náměstí na přelomu 19. a 20. století. Právě tehdy byl zbořen areál Králova dvora, aby uvolnil místo honosné secesní budově pražského Obecního domu, postavené v letech 1902–1913 podle projektu Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Vstup do budovy je netradičně situován na nároží a svým neobvyklým charakterem upomíná na velkorysou vstupní niku jen o málo staršího Grand Palais v Paříži. Zrcadlem dobových představ o moderním velkoměstském paláci je nejen vnější vzhled domu, ale také jeho koncertní síň, výstavní sály, kavárna, francouzská restaurace či americký bar, které představují jeden z nejlépe dochovaných secesních interiérů v Evropě.

Název náměstí je spojen se vznikem Československé republiky v roce 1918. Dle představ tehdejších architektů se právě toto náměstí mělo stát symbolickým centrem nového demokratického státu. Novou dominantou náměstí měla být budova nové opery, která by vznikla na místě Josefských kasáren (dnes obchodní dům Palladium) a sousedního barokního kostela svatého Josefa. Z velkorysých plánů nakonec sešlo a meziválečné období reprezentuje jenom monumentální budova České národní banky, jejíž důstojná architektura spojuje avantgardní tendence s nadčasovým klasicizujícím výrazem.

Klíčovou roli mělo náměstí sehrát v plánech válečné nacistické přestavby Prahy. Právě zde měla začínat monumentální reprezentativní třída, která by náměstí spojila s prostorem pod vrchem Vítkovem. Na nacistické plány plynule navázaly vize komunistické, které do prostoru náměstí opět situovaly začátek nové osy socialistické Prahy. Ani jeden z megalomanských plánů naštěstí nebyl realizován a náměstí je pozoruhodným svědkem dávné historie, svůdného snění o velkoměstě v době fin de siècle i dnešního moderního městského života.