Obecní dům

Obecní dům, postavený na počátku 20. století, se pyšní bohatou výzdobou v secesním stylu. Je to víceúčelová budova, která se může pochlubit dvěma restauracemi a vyhlášenou kavárnou, americkým barem, koncertní síní a mnoha slavnostními sály vyzdobenými největšími umělci své doby.

Na místě Obecního domu se původně nacházel gotický Králův dvůr postavený na konci 14. století Václavem IV. Po více než sto let sloužil jako sídlo českých panovníků, poté byl přeměněn na seminář a ještě později na kasárna, postupně byl opuštěn a nakonec v roce 1902 zbořen.

V období vrcholícího národního obrození, kdy oblast kolem ulice Na Příkopě ovládali Němci, bylo rozhodnuto postavit zde víceúčelovou budovu, která by velkolepě vyjadřovala živost české kultury, nabízela širokou škálu kulturních aktivit přístupných všem a oslavovala prestiž obce. Štít monumentálního ústředního portálu zdobí alegorická mozaika "Apotheosa Prahy“.

Není náhodou, že pro tuto budovu byl zvolen monumentální, vysoce dekorativní secesní styl, přestože v době jejího otevření v roce 1912 už byl poměrně zastaralý a vyšlý z módy. V době, kdy v celé Evropě triumfovalo dekorativní umění, spojila své talenty celá generace umělců – architektů, sochařů, malířů, mozaikářů, štukatérů, truhlářů, sklářů... a vytvořila toto triumfální dílo oslnivé výzdoby. Nebudete vědět, kam se podívat dřív, protože výzdoba oplývá pestrobarevnými ornamentálními detaily.

I kdyby to mělo být jen letmo, určitě nahlédněte dovnitř: v přízemí se nachází prestižní kavárna, která byla kompletně zrekonstruována, a slavná Restaurace Obecní dům, schodiště zdobí krásné keramické obložení evokující malebnou starou Prahu a v suterénu objevíte tradiční Pivnici Obecní dům s venkovským šarmem a přátelským americkým barem.

V patře můžete navštívit slavnostní sály a salonky vyzdobené největšími českými umělci své doby včetně Alfonse Muchy. Ten navrhl klenutý strop Primátorského sálu, který se otevírá přímo na centrální balkon. Právě odtud byla v roce 1918 Tomášem Garriguem Masarykem oficiálně vyhlášena nezávislost Československa a v roce 1989 Václavem Havlem po 40 letech komunismu návrat země k demokracii.

Nejprestižnější místností je Smetanova koncertní síň s kapacitou 1 300 míst, která je sídlem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Zde se také každoročně koná festival Pražské jaro, který zahajuje mistrovským dílem Bedřicha Smetany Má vlast.