Vyšehrad je historickým i mytickým protějškem Pražského hradu. Právě sem jsou situovány nejstarší české pověsti, včetně legendy o Horymírovi, který se na svém koni Šemíkovi zachránil skokem ze strmé skály do řeky. Z prastarého královského sídla se za císaře Karla IV. stala církevní kapitula, která byla symbolickým protipólem světské moci. Tato role se mu během husitských válek stala osudnou, neboť sem směřoval jeden z nejničivějších útoků rozvášněných husitských povstalců. Zničený hrad pak staletí chátral. Až v 17. století se z něj stala mohutná barokní pevnost. Přestavba pro vojenské účely dovršila zkázu předchozích staletí, takže můžeme říci, že z původní podoby hradu zůstaly jen stopy.
I ty však stačily k tomu, aby se Vyšehrad stal předmětem romantických snů a mytických výkladů českých dějin. Jeho symbolická národní role byla potvrzena výstavbou novogotické baziliky a zejména umístěním hřbitova největších postav českého kulturního i politického života. Atmosféru zasněného mytického místa má Vyšehrad dodnes: na skále nad městem, ponořen v tisícileté historii, která se odhalí jen těm, kdo se dokáží ztišit natolik, aby ji mohli doopravdy vnímat.
Pozoruhodnou atmosférou se vyznačuje rovněž vyšehradské podhradí, které na rozdíl od jiných pražských kouzelných míst prozatím uniklo náporu příliš mnoha návštěvníků. Hlavní ulice, pozvolna stoupající k barokní bráně, je lemována domy, jejichž romantická průčelí pocházejí většinou z přelomu 19. a 20. století. Zcela unikátní etapou v dějinách čtvrti je „kubistické intermezzo“, během kterého zde vzniklo několik pozoruhodných kubistických nájemních a vilových domů.
Nejvýznamnější památky:
Nejstarší etapu dějin Vyšehradu reprezentuje rotunda svatého Martina, s kořeny sahajícími až do 11. století. Další středověké stavby jsou odhaleny díky archeologickým vykopávkám, které zde již více než sto let probíhají. Z barokní etapy je nejpůsobivější samo opevnění, protkané sítí podzemních chodeb a sálů (viz muzeum kasemat).
Hlavním počinem 19. století byla výstavba novogotického chrámu svatého Petra a Pavla, která bohužel zcela převrstvila starší etapy tohoto historického kostela. Působivá je také návštěva národního pohřebiště Slavín, kde se nacházejí umělecky pozoruhodné sochy i náhrobky.
Výjimečné jsou kubistické domy v Neklanově ulici a na nábřeží pod Vyšehradem.
