Žižkov je jednou z nejpitoresknějších a nejpůsobivějších pražských čtvrtí. Vyrostl v bouřlivých dobách průmyslového rozvoje druhé poloviny 19. století a byl od počátku zamýšlen jako čtvrť nájemních bytů pro dělníky, kteří přicházeli do Prahy za prací. Na rozdíl od sousedních Vinohrad, které mají široké ulice a pravidelné čtvercové bloky, jsou ulice Žižkova úzké a bloky nepravidelné. Přestože jsou byty v domech většinou malé a špatně osvětlené, domy mají průčelí inspirovaná architekturou italských renesančních a barokních paláců. Umístění na strmém svahu navíc dalo čtvrti ojedinělý charakter, což bývá někdy srovnáváno s atmosférou pařížského Montmartru.
Jméno Žižkov je spojeno se slavným husitským hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova, jenž proslul jako neohrožený vojevůdce, který dokázal porazit jakékoli nepřátelské vojsko. Název tak skvěle koresponduje s rebelantskou atmosférou, která se nad touto proletářskou čtvrtí po většinu doby vznášela. Svůj provokativní svéráz si Žižkov zachoval také během období komunismu. Snad i proto byl první čtvrtí určenou téměř kompletně k demolici. Na místě nejstarší části Žižkova se tak dnes bohužel bělají uniformní panelové domy. Ukazují, jak tragicky by celá čtvrť bývala dopadla, kdyby nepřišla revoluce roku 1989. Po revoluci se Žižkov stal jednou z nejživějších pražských čtvrtí, pověstnou neuvěřitelným množstvím pozoruhodných hospod a barů. Svobodná a otevřená atmosféra Žižkovské republiky, jak byl Žižkov díky svému specifickému charakteru mezi válkami nazýván, se naštěstí na mnoha místech dochovala dodnes.
Nejvýznamnější památky:
Z architektonického hlediska je pozoruhodný celý Žižkov, jehož panorama je možné nejlépe přehlédnout od Národního památníku na kopci Vítkov. Samotný památník, zbudovaný ve 30. letech jako pomník Československé republiky, se vyznačuje neuvěřitelnou monumentalitou, zdůrazněnou navíc největší jezdeckou sochou na světě.
Mezi kulturní památky je v případě Žižkova třeba výjimečně zařadit i hostince, které mu dávají atmosféru a charakter. Nejpozoruhodnější je v tomto směru bezpochyby hostinec U Vystřelenýho oka, který svými malbami vyzdobil vynikající malíř Martin Velíšek.
